Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Statika a dynamika římské rodiny
Stloukalová, Kamila ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Šejdl, Jan (oponent)
Statika a dynamika římské rodiny Abstrakt: Tato práce se věnuje oblasti římského rodinného práva. Centrem výzkumu je římská rodina ve starších dobách, zejména v období republiky a počátku císařství, ovšem s přesahy jak do předcházející doby královské, tak do období dominátu a justiniánského práva v těch případech, kde to bude relevantní pro dokreslení vývoje příslušného zkoumaného institutu. V úvodu jsou vymezeny tři hlavní výzkumné cíle, jejichž dosažení je pak sledováno ve třech následujících kapitolách. Těmito cíli jsou: 1. vymezení pojmu římské rodiny; 2. propojení teorie a praxe (tzv. law in books a law in action), tedy srovnání teoretických poznatků z analyzovaných právních pramenů s jejich uplatněním v praxi, zjištěné zejména pomocí neprávních pramenů především literárního, ale také epigrafického charakteru; 3. interdisciplinární přístup, tj. využití výstupů, metod a postupů z jiných vědních oborů pro prohloubení poznání římské rodiny. V první kapitole (Rodina ve starověkém Římě) je zkoumána římská rodina z několika různých hledisek. Nejprve jsou analyzovány mnohovýznamové pojmy familia a domus. Familia má jednak význam věcný, značící soubor majetku, jednak význam osobní. V tomto druhém případě může familia označovat různé skupiny osob. Jednou z nich je familia proprio iure, sestávající z agnátsky...
Statika a dynamika římské rodiny
Stloukalová, Kamila ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Šejdl, Jan (oponent)
Statika a dynamika římské rodiny Abstrakt: Tato práce se věnuje oblasti římského rodinného práva. Centrem výzkumu je římská rodina ve starších dobách, zejména v období republiky a počátku císařství, ovšem s přesahy jak do předcházející doby královské, tak do období dominátu a justiniánského práva v těch případech, kde to bude relevantní pro dokreslení vývoje příslušného zkoumaného institutu. V úvodu jsou vymezeny tři hlavní výzkumné cíle, jejichž dosažení je pak sledováno ve třech následujících kapitolách. Těmito cíli jsou: 1. vymezení pojmu římské rodiny; 2. propojení teorie a praxe (tzv. law in books a law in action), tedy srovnání teoretických poznatků z analyzovaných právních pramenů s jejich uplatněním v praxi, zjištěné zejména pomocí neprávních pramenů především literárního, ale také epigrafického charakteru; 3. interdisciplinární přístup, tj. využití výstupů, metod a postupů z jiných vědních oborů pro prohloubení poznání římské rodiny. V první kapitole (Rodina ve starověkém Římě) je zkoumána římská rodina z několika různých hledisek. Nejprve jsou analyzovány mnohovýznamové pojmy familia a domus. Familia má jednak význam věcný, značící soubor majetku, jednak význam osobní. V tomto druhém případě může familia označovat různé skupiny osob. Jednou z nich je familia proprio iure, sestávající z agnátsky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.